Hlavní nádraží, pátek 16:00
Na srazišti se scházejí jednotliví lovci. Do ideálu, který jsem očekávala, mají trochu daleko. Většinou děti, z poloviny děvčata, pouze dva pořádní muži. Jako poslední přichází vedoucí výpravy - slečna Terezie, jak mi prozrazuje můj průvodce, předseda představenstva Děsír s.r.o., jeden z nejzkušenějších lovců verlyb na světě.
Nastupujeme do vlaku, který nás s jedním přestupem, dováží do míst, kde byla v minulých dnech verlyba spatřena. Po příjezdu se dovídáme, že verlyba má na svědomí jeden lidský život. Od odpoledne je pohřešován malý chlapec.

pátek večer
Je po večeři. Lovci sedí kolem stolu a líčí si navzájem své lovecké historky. K mému překvapení už má každý z nich něco za sebou od megakrysy, přes olehory až k verlybám. Nezdají se, ale zřejmě jde o skupinu pěkně tvrdých lovců. Kdo by to řekl. Probíhá porada. Slečna Terezie půjde v noci pozorovat krajinu, aby podle proslulého verlybího světélkování určila místo, kde přebývá. Druhý den půjdou lovci najisto a budou verlybu stopovat. Ostatní jdou spát. Dopoledne lovci nacvičí lov verlyby, protože většina z nich loví toto zvíře poprvé.
 

sobota dopoledne
Lovci u malého jezírka nacvičují lov verlyby. Protože cena verlybí kůže dosáhla svého historického maxima trval předseda D2sír s.r.o. na uplatnění nejriskantnější chytací metody - svlékání z kůže. Lovci musí verlybu znehybnit a pomalu svléknou kůži od svalstva. Nesmí při tom jemnou pokožku poškodit. Postup je to náročný a ve vodě velice těžko proveditelní. Lovci se musí nestále nadechovat, nemohou používal klasické bomby, protože verlybí kůže po doteku se železem velice rychle chátrá.
Kromě vlastního boje nacvičují lovci i průchod verlybím zažívacím traktem. Když verlyba lovce spolkne musí lovec (pokud je postříkán antiverlybantem) uvolnit všechny svaly a potom má šanci přežít i několik hodin uvnitř verlyby. Verlybí svalovina je natolik silná, že při sebemenším odporu rozláme člověku kosti. Lovci cvičí celkové uvolnění, i posunování traktem, které může v okamžiku, kdy je verlyba zaměstnána obranou, pomoci jejich rychlejšímu vysvobození.
Při všech cvičeních se ukazuje, že tým se dokázal velice rychle stmelit a získal neobyčejnou sílu i soudržnost.

sobota odpoledne
Lovci se stříkají antiverlybantem. Někteří si utahují z růžového obalu a omamné vůně. Jde o nový výrobek, na antiverlybant má nečekaně dlouhou dobu účinnosti - celých 24 hodin. U malého rybníčku začíná stopování verlyby. Lovci nacházejí stopy souboje a několik vytržených stránek ze sešitu. Někdo si vzpomíná na pohřešovaného chlapce. Nikdo to neříká nahlas, ale všichni myslí na nejhorší. Vydávají se však po stopách, které po sobě slintající verlyba zanechala.  Je však sucho, stopy se ztrácejí a sledovat je je velice obtížné. Postupně nacházíme další věci, které by mohli patřit ztracenému školákovi: pravítko, gumu, tenisky, atd. Je stále těžší se držet nezřetelných stop. Lovci dělají krátkou přestávku a hrají oblíbenou loveckou hru pro tři družstva - krigby. Pomalu se stmívá a lovci stopu definitivně ztrácí. Lovci jsou rotrpčeni, z neúspěšné výpravy. Vrací se na základnu. Verlyba zatím úspěšně uniká, osud školáka, který je stále nezvěstný se zdá být jasný, jméno na nalezeném sešitě souhlasí. Verlyba si tak připisuje další oběť.

sobota večer
Lovci diskutují, co dál. Návrh na noční výpravu je zamítnut pro svou nebezpečnost. Nakonec je rozhodnuto, že slečna Terezie půjde s panem předsedou opět pozorovat verlybu, ale její stopování nenechají na zítřek, naopak z bezpečné vzdálenosti ji budou sledovat celou noc. Ostatní jdou spát.

neděle ráno
Budí nás hlas zoufalé Vendulky, manželky pana předsedy. Účastila se noční výpravy a byla svědkem toho, jak slečnu Terezii i pana předsedu pohltily dvě verlyby. Jde o velice vzácný úkaz, který vysvětluje celou nehodu. Osamocená verlybz by nemohla tak zkušeného lovce překvapit. Všichni se rychle balí a pospíchají zachránit své spolulovce.
Nacházíme obě verlyby, jak se vyhřívají na mělčině malého jezírka. Lovci se na ně ihned vrhají, verlyby se brání velice urputně a po chvíli se jim podaří utopit prvního z lovců. Ostatní se vrhají do boje se znásobeným úsilím. Po půlhodině je svléknuta z kůže první verlyba, druhá se již nemůže bránit, stejně houževnatě a po chvíli je také ulovena. Daří se nám oživit utopeného lovce, slečna Terezie i pan předseda jsou vytaženi v dobré kondici. Pan předseda se ihned zajímá o stav získaných kůží a účtuje lovcům pokutu za poškození jedné z nich. Všichni se nechávají fotit s úlovky. Čeká nás již jen oběd a cesta domů.